Dominantou Masarykova náměstí v Nové Pace je farní kostel sv. Mikuláše. Osídlení území Nové Paky se datuje někdy na přelomu 13. a 14. století. Nejstarší písemná zpráva o městě Nová Paka je z roku 1357, kde je zmínka i o „farním“ kostele sv. Mikuláše. Ten byl prostý, dřevěný (jako všechny stavby v městečku), bez věže. Dřevěná zvonice stávala nedaleko od budovy fary, na místě zvaném „Horka“. Kolem kostela byl hřbitov.
Město bylo v minulosti postiženo mnohými požáry, které měly pro většinově dřevěnou zástavbu zlé následky. První zaznamenaný veliký požár byl v roce 1564, který zasáhl i dřevěný kostel sv. Mikuláše. Proto byl postaven nový, z kamene, bez věže a presbytáře (kněžiště), jen s prostým dřevěným stropem.
V roce 1694 byla na náměstí, na místě Fastrova domu, postavena nová fara – první kamenný dům ve městě. Fara je postavena v barokním slohu a svému účelu slouží dodnes.
Na konci 17. stol. velice ovlivnilo duchovní život obyvatel, ale i rozvoj města, rozhodnutí nového majitele kumburského panství Rudolfa z Tiefenbachu postavit u stávajícího kostelíka Panny Marie, stojícího nad městem a opředeného legendou, klášter pro Řád sv. Františka z Pauly. Bratři pauláni přicházejí na Paku do nového kláštera v roce 1701 a zasloužili se v letech 1709 až 1724 o výstavbu klášterního kostela, který nahradil zmíněný mariánský kostelík.
Stavba klášterního kostela nad městem vyvolávala svou velikostí i krásou u novopackých farníků velké přání přestavět i farní kostel sv. Mikuláše, který pomalu chátral a volal po obnově. Ke splnění tohoto přání došlo až v roce 1783. Při přestavbě byly boční zdi zpevněny opěrnými pilíři a chrámová loď zaklenuta barokní klenbou. Kostel byl prodloužen přístavbou presbytáře a zákristie, kůru a věže. Věž byla zakončena nízkou barokní bání. Do věže byly přeneseny zvony z dřevěné zvonice na „Horce“. V roce 1799 byly do kostela pořízeny varhany od pražského varhanáře J. Horáka. V této době bylo také ukončeno pohřbívání na hřbitově kolem kostela a postupně docházelo k jeho likvidaci.
V roce 1827 došlo k dalšímu velkému požáru města, při kterém shořela střecha a věž farního kostela a byly poškozeny i zvony. Po požáru byl kostel velmi brzo opraven. V roce 1872, za faráře P. Aloise Machačky, dochází k další nutné opravě kostela při které kostel dostal novou siluetu – štíhlou gotizující věž a bylo upraveno i průčelí. Práce probíhaly za vedení packého stavitele Františka Wolfa. Z této doby je současná vnější podoba farního kostela.
K velké změně v interiéru kostela došlo v roce 1903, kdy na místo hlavního barokního oltáře byl novopackou uměleckou dílnou Antonína Suchardy postaven nový hlavní oltář z pískovce zhotovený podle návrhu prof. Stanislava Suchardy (syn A. Suchardy). Sochy sv. Václava a Vojtěcha, stojící na architektuře oltáře, jsou dílem prof. St. Suchardy. Stěny presbytáře byly po obvodu ozdobeny vlysy andělů. Oltářní obraz sv. Mikuláše, od malíře Josefa Kramolína z roku 1793, dostal nový secesní rám.
Mobiliář kostela dále tvoří dva empírové boční oltáře sv. Josefa a sv. Anny od Jana Suchardy z roku 1820, oltářní obrazy maloval Josef Papáček. Kazatelna je ve stejném slohu. Obrazy křížové cesty jsou z roku 1872. Výzdobu doplňuje myslbekovský kříž z roku 1906, křišťálový lustr a křtitelnice.
Ve věži kostela sv. Mikuláše bývalo 5 zvonů. Čtyři zvony byly zrekvírovány za I. světové války, zbylý „umíráček“ pak za II. světové války v roce 1942. Od té doby je kostel bez zvonů.
V posledním dvacetiletí minulého století prošel kostel sv. Mikuláše další rozsáhlou obnovou, kdy byla opravena střecha, elektroinstalace, položena nová dlažba, zhotoveny nové lavice, restaurován mobiliář a celý interiér kostela vymalován. Nakonec byla opravena i vnější omítka kostela. To vše se uskutečnilo za veliké pomocí packých farníků.
více na: https://www.farnostnovapaka.cz/
