DŘEVO A KÁMEN V RUKÁCH VOJTY SUCHARDY

Když dílo zní, tak oslovuje

Pokora a radost jej charakterizují…

Městské muzeum Nová Paka spolu s Divadlem Říše loutek a se Spolkem pro podporu tradic loutkářství vás zve na setkání s dílem sochaře a řezbáře Vojty Suchardy, které nese název Dřevo a kámen v rukách Vojty Suchardy. Výstava se koná ke 140. výročí jeho narození.

Setkání s dílem Vojty Suchardy se mohlo uskutečnit díky jeho vnučce paní Radaně Hamsíkové, Národnímu muzeu Praha, Národnímu zemědělskému muzeu Praha, Umělecko průmyslovému muzeu Praha, Nadaci muzea Stanislava Suchardy, Arcibiskupství pražskému, Správě pražského hradu, Muzeu východních Čech v Hradci Králové, Muzeu loutkařských kultur Chrudim, Husitskému muzeu v Táboře, Ministerstvu zemědělství ČR, Římskokatolické farnosti ve Štěchovicích a samozřejmě Divadlu Říši loutek.

Ti všichni zapůjčili své exponáty do výstavní síně Suchardova domu.

Výstava se koná pod záštitou poslance parlamentu ČR pana Mgr. Josefa Cogana. Všem velký dík a také díky těm, kteří se na této výstavě podíleli, že se s dílem Vojty Suchardy můžeme opět setkat.

Nápad, aby Suchardův dům ožil jeho dílem, byl vysloven zhruba před rokem při instalaci výstavy malířky a loutkářky Anny Suchardové – Brichové díky Hance Zezulové a jejímu manželovi Janu Novákovi. Oni to jsou, kdo vytvářejí společně s dalšími příběh pražského loutkového divadla Říše loutek.

A příběh tohoto loutkového divadélka se zrodil právě díky sochaři a řezbáři Vojtovi Suchardovi a jeho manželce malířce a loutkářce Anně Suchardové – Brichové. A tak nám Hanka s Honzou v tom příběhu už nějakých těch pár let pokračují.

A jaké je rozvržení výstavy?

První a druhá výstavní místnost je věnována pohádkovému světu loutek, do kterého se nejvíce otisklo Vojtovo dílo. Vždyť také tento svět plný příběhů k jeho duši promlouvá po celý život. A není se ani co divit, jak se píše v knize „u Suchardů:“

Na všechny všední nesnáze, jimiž byl pronásledován ve škole nebo doma, okamžitě zapomněl, když se ve městě objevil jednooký loutkář Majzner s tříčlennou rodinou, v níž oba synové i dcera byli rovněž loutkáři. Vojtík loutky znal a miloval už z domova. Sám si je modeloval, vyřezával, někdy mu po práci pomohl řezbář Jan Mádle, aby loupežníci naháněli skutečnou hrůzu.

 V další místnosti jsou pak umístěny Vojtovy sochařské práce na pražském Chrámu sv. Víta v letech 1907 – 1934, k jejichž realizaci byl osloven architektem Kamilem Hilbertem, a dále jeho dílu na kostele ve Štěchovicích.

A třetí místnost nám nabízí jeho další sochařské práce, např. modely apoštolů pro Staroměstský orloj či „dvě secesně stylizované bohyně“ strážící palác můz, na kterých zřejmě spolupracoval se svým bratrem Stanislavem pro budovu Muzea v Hradci Králové.

Když člověk Vojtovo dílo pozoruje, tak cítí jemnost a čistotu tahů a velmi dobře propracovanou fyziognomii obličeje, která se přelévá z klasické dřevořezby loutek do výrazu postav sochařských děl.

A někdy ani nevnímáš rozdíl a zdá se ti, že obraz z kamene povstal zručnou řezbou mistra z lipového dřeva. Jemnost výrazu s citelnou mimikou tváře jej charakterizují a dodávají jim jisté dramatičnosti. Pro loutkáře tak typické.

A člověk čeká, kdy před ním postavy obživnou a vystoupí z toho dřeva či kamene, z kterých povstaly, a vydají se směrem k němu.

A když se člověk zadívá a zaposlouchá se, tak věřte mi, že někdy zaslechne i ten tlukot palic z blízké Suchardovy dílny…on totiž stále zní…

Vždyť právě také skrze jeho dílo se příběh Suchardova domu stále otevírá.

Minulost se tak odráží do přítomnosti a ubíhá do budoucnosti…paměť místa je neúprosná…stačí se zastavit.

A my bychom neměli zapomínat, ale umět v ní číst. Pak nám svůj příběh převypráví sama.

Vstupte i vy o letních měsících do Suchardova domu, Vojta Sucharda vás zve. Nenechte si ujít toto jedinečné setkání.

Městské muzeum Nová Paka, Suchardův dům, Dřevo a kámen v rukách Vojty Suchardy, 4. 6. – 22. 9. 2024