Mírně náročná trasa vede romantickou krajinou po málo frekventovaných asfaltových silnicích a silničkách. Pouze za Kalem pojedete asi 2 km po štěrku. Na Červený vrch, Valy, Krkonošskou vyhlídku a za Stupnou vede trasa po polních cestách – délka trasy 29,5 km. Ve Lhotě stojí po levé straně silnice pomník obětem 1. světové války postavený z araukaritů (zkamenělých dřev). Vesnicí protéká potůček Brodek, dříve domov pstruhů, raků a dalších obyvatel vod. Dnes je bez života. Lhota mívala kolem 230 obyvatel, v současnosti asi 130. Ve Staňkově si všimněte „Čeperky“, dříve stodoly, přebudované pílí místních a chalupářů na „občerstvovnu“. Stráně vlevo jsou prameništěm potoku Brodku, který v Pecce po soutoku s Lázeňským potokem pokračuje dále jako Javorka. Ve Staňkově, který byl až do roku 1960 samostatnou obcí, bývalo až 150 obyvatel. Dnes jich zde žije kolem čtyřiceti. Než po prudším stoupání odbočíte na Červený vrch, pokloňte se nepřízním vzdorujícímu modřínu, který zde o právo na život bojuje již pěknou řádku let. Ve Vidonicích hned za prvním domem stojí pěkná roubenka. Nepřehlédnutelný je barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1720–1736. Pomník padlým v 1. světové válce stojí vpravo od silnice těsně pod bývalou školou. Ve Vidonicích v době rozkvětu žilo až 275 obyvatel, dnes jich je kolem osmdesáti. Kousek za Vidonicemi směrem na Brusnici oddělovala rodící se říčka Bystřice za 2. světové války Velkoněmeckou říši od Protektorátu Čechy a Morava. Dnes tvoří hranici mezi okresem Jičín a Trutnov. Mezi Vidonicemi a místem U Borovičky roste asi 100 m vpravo od pravoúhlé levotočivé zatáčky směrem k průmyslové zóně památná „Rašínská lípa“.
V Kalu na návsi stojí starodávná zvonička obnovená v roce 2005, zajímavý je i pomník padlým odhalený v roce 1925. Kousek od návsi svítí novotou barokní kovárna z roku 1756. Kal míval až 235 obyvatel, dnes jich má sotva padesát. V Kalu se nezapomeňte chytit zelené turistické značky, která vás dovede na hradiště Valy, 490 m n. m. Sedmihektarové hradiště bylo umístěno na temeni ostrohu vzniklého erozí Bystřice a bezejmenného potůčku. Této výhodné polohy využili dávní obyvatelé již v pravěku. Největšího rozmachu dosáhlo hradiště v době slovanské ve druhé polovině 8. století. Jeho zánik v první polovině 9. století byl téměř jistě násilný a podíleli se na něm s velkou pravděpodobností turecko-mongolští Avaři. Více na informační tabuli umístěné u hradiště. (Alternativa: Pokud by se vám nechtělo zajíždět na Vidoň, Tetín a Vřesník, můžete se vrátit a na vrcholu stoupání před Kalem odbočit vlevo. Polní cesta vás dovede na křižovatku před Bukovinou, kde zkratkou navážete na trasu). Mezi Vidoní a Tetínem se můžete občerstvit na „Dupačce“, po táhlém stoupání se na chvilku zastavte nad Vřesníkem a znovu se pokochejte krásou tohoto kraje. Asi 100 m před hřbitovem v Bukovině (roubenky, z Bukoviny pocházel otec K. V. Raise, na hřbitově odpočívá otec Haliny Pawlowské) odbočíte vpravo na polní cestu na Krkonošskou vyhlídku – 531 m n. m., kde naleznete informační tabuli. Mezi Arnoštovem a Horním Javořím je krásný výhled. V Arnoštově dnes žije asi 5 trvale bydlících obyvatel, v Horním Javoří 12. Obě osady jsou téměř výhradně chalupářské. Sjezd do Bělé je dosti prudký, dbejte zvýšené opatrnosti!
Bělá byla až do roku 1976 samostatnou obcí, bývala zde škola a dokonce tři hospody. Bělá leží na soutoku Javorky, Zlatnice a Štikovského potoka. Na křižovatce dům čp. 41 je kulturní památkou. Bělá je silniční křižovatkou (Pecka – Nová Paka – Lázně Bělohrad – Vidochov). Z Bělé pojedete proti proudu Zlatnice až téměř na konec Stupné. Zlatnice byla opravdu zlatonosná. V její pramenné oblasti bylo více než 120 zlatonosných dolů, které patřily králi. Doly zanikly ve třicetileté válce. Stupná patřila za 2. světové války do Velkoněmecké říše. Vidět můžete staré roubenky krkonošského typu a nové, patřící Holanďanům.
- Výchozí bod: Pecka, kemp
- Délka trasy: 29,5 km
- Náročnost: střední
- Typ kola: silniční, trekové, horské
Popis trasy
Z kempu do Pecky – po sjezdu kolem hřbitova za mostem vlevo. Průjezd Lhotou a Staňkovem je pohodlný – za Staňkovem prudší stoupání – na vrcholu odbočka vlevo. Červený vrch – nejvyšší bod Peckovska 540 m.n.m. Do Vidonic prudší sjezd – z Vidonic až k autobusové zastávce na „Kalovském kopci“ resp. U Borovničky stoupání. Až do Kalu na náves sjezd – na Valy po zelené turistické značce nejdříve po silnici, potom polní cestou – mírné stoupání – z Valů se vraťe zpět na silnici a pokračujte v původním směru. Až do Vidoně prakticky sjezd a rovina – pojedete „Kalským údolím“ (největší lokalita bledule jarní v okrese Jičín) – vlevo v lukách vrch Homolka. V Tetíně možnost občerstvení na Dupačce – z Tetína až nad Vřesník 2 km stoupání. Na bukovinské křižovatce vlevo a v Bukovině vpravo (u hřbitova výhled na Krkonoše, před hřbitovem mapa Podzvičínska s odpočívadlem) a polní cestou na Krkonošskou vyhlídku a zpět. Od hřbitova sjezd až na konec Arnoštova, potom stoupání k lesu, kraťoučký sjezd ke křížku a následuje prudký sjezd přes Horní Javoří až do Bělé (nejnižší bod Peckovska 350 m.n.m.). Z Bělé proti proudu Zlatnice – rovina a mírné stoupání až do levotočivé zatáčky ve Stupné, kde odbočíte po modré turistické značce na polní cestu, která vás dovede na silnici Borovnice – Pecka. Po silnici sjezd až do kempu.
Doporučené mapy
- edice KČT 23: „Podkrkonoší“ – tur. mapa 1:50 000
- Podzvičinsko – svazek měst a obcí
- Podzvičinsko – cyklotrasy, tur. značení 1:75 000
Trať (km)
Kemp (0) – Pecka (1) > Lhota (1,9) > Staňkov (2,4) > Vidonice (4) > Kal (7) > Vidoň (12,3) > Tetín (13) > Vřesník (17,7) > Bukovina (18,5) > Arnoštov (19) > Horní Javoří (19,5) > Bělá (21,5) > Stupná (23,8) > Pecka kemp (29,5)