Zcela mimořádnou pamětihodností Nové Paky je bezesporu paulánský klášter Nanebevzetí Panny Marie. Svou architekturou patří mezi nejvýznamnější stavby z období pozdního baroka. Architekt není známý, ale odborníci je většinově přisuzují některému z žáků Kryštofa Dientzenhofera. Ke klášteru vede růžencové schodiště z roku 1737.
K tomuto místu se váže pověst o nalezení zázračné sošky Panny Marie v nedalekých zlatých dolech ve Stupné. Na uctění její památky byla na místě jednoduché kapličky vystavěna tato krásná barokní stavba. Základní kámen kláštera byl položen 11. června 1709 jezuitou Jakubem Blažejovským. K vysvěcení došlo roku 1724, ale z nedostatku prostředků nebyl kostel ještě zcela vybaven. Po vybrání potřebných financí na úplnou dostavbu a vybavení byl kostel 28. října 1732 znovu vysvěcen. Stavba kostela je jednolodní, na půdorysu obdélníka se zkosenými rohy, do něhož je vypsáno pět napříč položených elips, které se navzájem prolínají. Monumentální loď má na délku 41 metrů, je 18 metrů široká a klenbu chrámu, která má výšku 20 metrů, zdobí fresky zřejmě od Josefa Kramolína z období kolem roku 1770 a zobrazují Pannu Marii v nebeské slávě a výjevy ze života sv. Františka z Pauli. Kostel má celkem 7 oltářů – tři páry, které stojí naproti sobě. Na prvních dvou je autorem oltářních obrazů z roku 1730 významný český barokní malíř Petr Brandl. Jeden připomíná Jana Nepomuckého a druhý zakladatele řádu sv. Františka z Pauli. Tento světec se proslavil především svými zázraky a schopností předvídat budoucnost či vzdálené události. Je znázorňován většinou jako mnich s kapucí na hlavě a holí v ruce. Jeho heslem, které je znázorněno i na obrazech je „charitas“, čili láska. Sedmý oltář je Růžencový ve slohu pseudogotickém a jeho autorem je místní řezbář, novopacký sochař Jan Sucharda. Oltář je z roku 1857. Varhany jsou z dílny Jozefa Horáka a pocházejí z roku 1750. Autorem obrazů křížové cesty je Jan Sucharda mladší a datují se do roku 1832. Rod Suchardů byl jistě múzami políben. Již přes 200 let prochází jejich umělecká tvorba od výroby pomníků, plastik, loutek a betlémových figur. V rodu je herec, akademická malířka i architekt. Mezi nejznámější díla, která vytvořili, patří pomník Jana Palackého v Praze, apoštolové pro Staroměstský orloj a ještě třeba 250 vytesaných hlavic v chrámu sv. Víta nebo několik známek české pošty. Ke klášteru vás zavede růžencové schodiště, po kterém poutníci stoupali. Schodiště má padesát stupňů a je uspořádáno vždy po deseti. Široké podesty sloužily k tomu, aby se poutníci zastavili, pomodlili a takto si zasloužil vstup do svatostánku. Západní strana schodiště je celá vyzděná a východní strana je arkádová na pilířích. V dobách největšího rozkvětu se konalo ročně šest procesí, kterých se účastnilo až 25 tisíc poutníků. Bratři pauláni však v Nové Pace působili pouhých 88 let. Reformy císaře Josefa II. postihly i novopacký klášter, 31. října 1785 byl zrušen. Poslední pauláni opouštějí Novou Paku roku 1789. Roku 1858 klášter vyhořel. Žárem se roztavily i zvony, ale vnitřek kostela zůstal díky masivním klenbám ohněm takřka netknutý. Budovu řádu roku 1872 koupilo město a zřídilo zde okresní nemocnici. V roce 2006 areál bývalé nemocnice odkoupil spolek Život bez bariér a budují zde zázemí pro poskytování sociálních služeb. Celý areál je chráněn jako kulturní památka.