Méně náročný výlet za autorem Kytice – 18 km
Nová Paka, Lidl – modrá U Studénky (2,2 km) – žlutá Stav U Kostelíčka (6,3 km) – červená Mokřice (7,4 km) – červená Hřídelec (12,1 km) – modrá Nová Paka (17,9 km)
Zajímavosti na trase:
Nová Paka – město je centrem oblasti ležící na předělu Českého ráje a Krkonoš, osobité krevelově zbarvenou půdou. Území, vymezené hrady Kumburk, Pecka, zaniklým Levínem a lokalitou Na Zámkách, je rozčleněno údolími a táhlými hřbety, které v sobě skrývají poklady drahých kamenů, zkamenělých zbytků rostlin a stromů. Uprostřed leží asi desetitisícové město, o němž existuje zmínka již z r. 1357. Patřilo Kumburskému panství. Jde o místo svébytné – kraj umělců, blouznivců i spiritistů. Historii a zvláštnosti města ukazuje historická expozice Městského muzea (další expozice v Suchardově domě a v Klenotnici drahých kamenů). Hlavními pamětihodnostmi jsou kromě lidové architektury i Paulánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie – významná barokní stavba z r. 1709–1732, bývalé poutní místo, kostel sv. Mikuláše na náměstí (první zpráva o kostele pochází z roku 1357, přestavěn v r. 1872 do novogotického slohu), na náměstí Mariánský sloup z r. 1716 a kašna z r. 1814, také dřevěný řecko-katolický kostel přenesený v r. 1930 z tehdejší Zakarpatské Ukrajiny (navštěva možná po předchozí rezervaci v informačním centru). Z Nové Paky vede ke zříceninám hradů Kumburk a Bradlec „Máchova stezka“.
Mokřice – na konci zalesněného hřbetu nedaleko Lužan nad potokem Studénka stávalo ve 14. stol. příkopem oddělené tvrziště Mokřice. Dodnes zde můžeme nalézt zbytky valů, příkopů a akropole. Zdivo bylo v r. 1813 rozvezeno na stavbu císařské silnice. Při sázení stromků v r. 1936 zde byl nalezen hrnec s českými denáry z 12. stol., které jsou uloženy v Jičínském muzeu.
Cesta K. J. Erbena je naučná stezka, vedená rodištěm básníka – Miletínem a jeho okolím. Stezka je 5 km dlouhá a má 9 zastávek. Začíná u rodného domku K. J. Erbena a končí u miletínské věže. Návštěvníky seznamuje s básníkovým rodištěm, dobou a prostředím, ve kterém žil, i s jeho životem a dílem.
Hřídelec – v obci je kamenný krucifix z r. 1820 a pomník z r. 2005 ve tvaru zlomeného křídla letadla, které tu havarovalo v únoru 1945 po náletu na Drážďany. Kostel sv. Jiří je pozdně empírový z let 1839–40, postavený na místě staršího z 15. nebo 16. stol. Na vých. straně obce leží Horka – vyhaslá sopka, ze které se v 19. stol. těžil štěrk. Kamenolom byl založen v sopečném tělese z mladšího období třetihor, které je jedním z izolovaných výskytů čedičových hornin. Těžbou bazanitu vznikly v Horce četné komíny a štoly. Kámen z aragonitu se dostal až do Národního muzea. Lokalita byla vyhlášena r. 1989 přírodní památkou (s názvem Hřídelecká hůra).