Nenáročný výlet za geologií a historií – 13 km
Nová Paka – žlutá Staropacká hora (3,7 km) – žlutá Hvězda, bývalý lom (5,7 km) – zelená Levínská Olešnice (8,2 km) – červená Nová Paka (12,8 km)
Zajímavosti na trase:
Nová Paka – město je centrem oblasti ležící na předělu Českého ráje a Krkonoš, osobité krevelově zbarvenou půdou. Oblast, vymezená hrady Kumburk, Pecka, zaniklým Levínem a lokalitou Na Zámkách, je rozčleněna údolími a táhlými hřbety, které v sobě skrývají poklady drahých kamenů, zkamenělých zbytků rostlin a stromů. Uprostřed leží asi desetitisícové město, o němž existuje zmínka již z r. 1357. Patřilo Kumburskému panství. Jde o místo svébytné – kraj umělců, blouznivců i spiritistů. Historii a zvláštnosti města ukazuje historická expozice Městského muzea (další expozice v Suchardově domě a v Klenotnici drahých kamenů). Hlavními pamětihodnostmi jsou kromě lidové architektury i Paulánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie – významná barokní stavba z r. 1709–1732, bývalé poutní místo, kostel sv. Mikuláše na náměstí (první zpráva o kostele pochází z roku 1357, přestavěn v r. 1872 do novogotického slohu), na náměstí Mariánský sloup z r. 1716 a kašna z r. 1814, také dřevěný řecko-katolický kostel přenesený v r. 1930 z tehdejší Zakarpatské Ukrajiny (navštěva možná po předchozí rezervaci v Městském muzeu. Z Nové Paky vede ke zříceninám hradů Kumburk a Bradlec „Máchova stezka“.
Stará Paka – leží v údolí říčky Rokytky na rozhraní Českého ráje a Podkrkonoší. Údolí je z jedné strany tvořeno kopcovitým návrším Příčnice, z druhé strany Staropackými horami. Obec je na jednom konci propojena s Novou Pakou a na druhém sousedí s Roškopovem. Prvně je zmiňována r. 1357. V obci se dochovala řada roubených domů s vyřezávanými štíty z 19. stol., nejvýznamnější stavbou je bezesporu citlivě restaurovaná budova staré školy. Železniční křižovatka i dobré východisko k výletům. Nedaleko se nalézá lom Hvězda s nalezištěm polodrahokamů.
Hvězda – bývalý melafyrový lom, který sloužil k těžbě štěrku a lomového kamene. Kámen obsahoval krystalické odrůdy křemene (záhněda, ametyst, křišťál), dále kalcit, krystaly barytu a nejvíce pak achátové mandle. Z tohoto lomu pochází i geoda o průměru 80 cm, jež je umístěna ve sbírkách novopacké Klenotnice.
Levín – hradiště Na výběžku lesnatého hřebenu, který se táhne od Staré Paky kolem obce Podlevín k Levínské Olejnici, stával hrad Levín. Byl založen rodem Načeraticů po roce 1304. Zpustl po roce 1421 v důsledku připojení k panství Kumburk-Úlibice, když majitelé hrad opustili. Byl příkladem úsporného hradu s palácem jako hlavní obrannou i obytnou stavbou. Jednotlivé časti byly od sebe odděleny příkopy. Nejmohutnější byly valy na jižní a východní straně. V náspu na východní straně byla hlavní brána, kterou se vstupovalo do rozsáhlého nádvoří. Za druhým příkopem a druhou bránou bylo předhradí. Vlastní hrad byl až za třetím příkopem a náspem. Celou jeho severovýchodní stranu tvořil dlouhý palác, k němuž přiléhala drobná přístavba. Z hradiště a hradu zbyly pouze velké valy, příkopy a stavební materiál roztroušený po lese.