Lesopark Střelnice, který se nachází ve východní výspě lesních porostů Poštmistrova kopce. Na západní straně je vymezen sáňkařskou dráhou, na jihu ulicemi Gebauerova a Křížová a na severu atletickým stadionem.
Projít se příměstským parkem Střelnice je dnes víc než příjemné. Upravené chodníky, nová zeleň, mobiliář, jen trošku nezvyklý altán. Místo „prokouklo” a obyvatelé se tu beze strachu brouzdají i ve večerních hodinách. K regeneraci příměstských lesů Střelnice přistoupila radnice v roce 2009.
Lesopark Střelnice je spjat se střeleckým oddílem v Nové Pace. V roce 1786 si několik novopackých občanů vyhlédlo místo pro „zábavné střílení“ v lesíku kousek za městem. kterému se tehdy říkalo Březinka. Společnost střelců si zde postavila výletní verandu, ze které se střílelo a zároveň sloužila jako ochrana před nepřízní počasí. Později na střelnici působil střelecký spolek, který měl svůj spolkový prapor. Spolek si nechal postavit srub, ze kterého se střílelo do terčů. Srub sloužil jako sklad a místo pro schůzky novopackých střelců. Dřevěné terče si nechávaly malovat zámožnější rodiny. Na terčích se objevovaly různé výjevy z dějin českých pověstí a obrazy zachycující podobu města. Popis terčů byl ze začátku většinou německý, později byly popisy jenom české. Většina terčů, které jsou dnes uložené ve sbírkách městského muzea, vznikly převážně v umělecké dílně Jana Suchardy mladšího a nyní slouží jako ukázka výtvarného umu předních novopackých umělců té doby.
Ve druhé polovině 19. století bylo toto místo již trvale nazýváno „Střelnice“. V roce 1862 byla na místě dřevěného srubu postavena novopackým stavitelem Františkem Wolfem nová zděná prostorná budova. Stavba mohla vzniknou díky speciálně vydaným akciím v hodnotě 10 zlatek. Po dokončení stavby se Střelnice stala i místem setkávání novopackých občanů. V roce 1877 vznikly městské sady. Největší rozvoj v lokalitě Střelnice nastal pravděpodobně na počátku 20. století, v době zakládání intenzivní činnosti místního okrašlovacího spolku. Rozvoj v tomto období zapadá do širšího kontextu zakládání městských sadů okrašlovacími spolky v první Československé republice. Po zániku střeleckého spolku zakoupilo budovu město Nová Paka a ze spolkové střelnice se stává „Střelnice městská“. Společnosti a různé spolky sem lákala zdejší vyhlášená restaurace v přírodním prostředí. a rozlehlý lesní park. Byl vybudován hudební pavilon a taneční parket s letní restaurací. Důležitou součástí zábavy té doby byl i kuželník. Na přelomu 20. a 30. let 20. století vzniklo přírodní divadlo, kde vystupovaly jednotlivé ochotnické divadelní spolky z Nové Paky i okolí. Divadlo v předválečném období zaniklo.
V roce 1948 budovu zabavuje KSČ a zřizuje zde tzv. okresní politickou školu. O 4 roky později se objekt stává školou a internátem pro učební obor cukrářka. Škola patřila n. p. Východočeské mlýny a pekárny Pardubice. Významnou událostí v nové historii byla výstavba nového přírodního divadla v roce 1956. Přírodní scéna zapadla do módní divadelní vlny té doby. Zpočátku bylo divadlo hodně využívané, do Nové Paky zajížděla různá profesionální divadla. Postupně zájem ustával a divadlo pozvolna chátralo až do úplné likvidace ve 2. polovině 60. let. V roce 1991 byl internát a škola ve Střelnici převedena do majetku Středního odborného učiliště. V roce 1999 přestal internát ve Střelnici sloužit svému účelu. Původní budova byla rozšířena o nové učňovské dílny oboru cukrář – cukrářka a pekař. Celá zrekonstruovaná budova byla uvedena do provozu 1. 9. 1999. V roce 2012 byla oživena na místě původního divadla plocha, vyzývající k divadelním vystoupením dodnes.
Lesopark Střelnice seznamuje návštěvníka s architekturou na Novopacku a s geologickou minulostí Podkrkonoší. Jedná se o oblast s výskytem velkého množství zkamenělin. Najdeme zde zbytky živočichů i rostlin z téměř všech období minulosti Země. Mezi nejcennější místní nálezy patří zkřemenělá dřeva prvohorních stromů, obtisky ryb a olistění rostlin, stopy prvohorních obojživelníků či druhohorní mořská fauna.
V minulosti se nejvíce stavěly na Novopacku dřevěné domy, protože dřevo z jehličnatých stromů bylo dostupné a levné. Všechna stavení, která se dochovala, pocházejí z 18. a 19. století. Existuje řada dokladů přehistorického osídlení Novopacka, to bylo intenzivnější od konce 11. století, a zejména pak ve 12. a 14. století. Výsledkem této převážně české kolonizační vlny (pouze severovýchodem Novopacka procházela historická etnická hranice), zasahující do vyšších a méně úrodných poloh je vznik základní struktury sídelní sítě, která se v hrubých rysech dochovala dodnes. Půdorysně jde převážně o klánové návesní a řadové vsi, výjimečně se vyskytují i osady s nepravidelnou zástavbou ovlivněnu hornatějším nerovným terénem. Vývoj lidového vesnického domu prošel po staletí složitým procesem, které vyvrcholil v průběhu 18. a 19. století.
Součástí lesoparku je fitness stezka. Na stezku lze nastoupit ze dvou hlavních směrů – od severu (sídliště a čtvrť Ořechovka) a od jihu (centrum města). Stezka je vhodná pro všechny bez rozdílu věku. Jednotlivá stanovitě jsou koncipovaná tak, aby se při cvičení na nářadí systematicky zapojily všechny svalové partie těla cvičenců.